Dokonalý cyklovýlet

27. července 2015 v 9:38 | Matty |  Životní trapasy
Tak jak začít. Bylo normální nedělní odpoledne, venku docela zima, takže jsem seděl doma a tloukl špačky. Samozřejmě obrazně řečeno. Vtom se mi rozdrnčel telefon tím přihlouplým vyzváněním "Life is good". Nic lepšího už jsem v telefonu od LG nenašel. Volala (nebo spíše se mi chtěla dovolat) kamarádka, že prý má náladu vypadnout na kole někam daleko a jestli bych nejel s ní. Dvakrát po sobě mi ale vypadl signál, takže jsem třetí pokus ani neuskutečnil a zapnul WhatsApp. Nakonec se nám povedlo se spojit. Takže jsme se domluvili a já pro ní před druhou vyrazil na kole. K jejímu paneláku, vzdálenému ode mě dost daleko, ale nejezdím často, takže jsem přejel správnou odbočku a asi deset minut bloudil po okolí, než jsem našel správný dům. Skvostný začátek.


Domluvili jsme se už předem, že to vezmeme po cyklostezkách do Starého Sedla a Královského Poříčí. Ovšem neobešlo se to bez potíží, jak se dočtete. Napřed si musela chudák holka koupit pití, neboť ztratila někde cyklolahev. Takže jsme zamířili do Billy. Z Billy potom na nájezd na cyklostezku městem, což je pěkná štreka, naštěstí byla neděle, takže nebyl provoz. V pořádku jsme se dostali téměř do Starého Sedla, kde začaly první potíže. Asi dva kilometry před městem končí asfalt a dál se jede po šotolině a kamenech skoro celou cestu z kopce. Už jsem se tam jednou nepříjemně vysekal, o tom zase jindy, takže jsem tentokrát jel opatrně, ale přesto jsem na tom samém místě znovu málem hodil záda. Naštěstí jsem ještě nastavil nohu a karambol ustál. Od Sedla jsem musel pozorně sledovat značky, neboť se tam už zrovna nevyznám. Abychom se dostali zpátky na cyklostezku, museli jsme chvíli po silnici. Onu odbočku jsem ale přejel a rázem jsme se octli na státovce, a co čert nechtěl, ještě k tomu v pořádně hustém provozu. Takže čelem vzad a hledat. Nakonec to skončilo trapasem, protože cyklista, kterého jsem se optal, mi řekl, že odbočka je asi dvacet metrů před námi. Značka ale byla umístěná tak, že jsem ji prostě neviděl. Ze Sedla jsme se vyhrabali na pontonový most, který by člověku se závratí a mořskou nemocí neudělal nejlépe, a lesní cestou pokračovali na Poříčí. Jenže ona zmiňovaná kamarádka je tak trochu rebel a celou cestu jela na opačné straně stezky, takže se po cestě několikrát málem srazila s protijedoucími cyklisty, kteří ji také počastovali několika trpkými slovy. Ale tím problémy zdaleka nekončily.

Jestliže jsem se ve Starém Sedle jakžtakž vyznal, v Poříčí to byla katastrofa. Odbočku do Sokolova jsem sice našel, ale na další odbočce jsem musel volit intuitivně, neboť další značka jaksi nebyla po ruce. Pochopitelně jsem zvolil špatně - další státovka. Vracet už jsem se ale nechtěl, abych neskončil někde ve Varech nebo ještě dál, takže jsme kus cesty jeli po státovce a místo u kostela, jak bylo v plánu, jsme vyjeli u chemičky. Aspoň jsem kamarádce ušetřil cestu zpátky domů, protože bydlí jen kus od toho místa. Já sám se pak vracel znova přes celé město s otráveným výrazem.

Takže vám, vážení cyklisté, doporučuji: Pokud se v nějakém místě dost dobře nevyznáte, buď tam nejezděte vůbec, nebo, když už musíte, si s sebou vemte cyklomapu. Mě to bohužel nenapadlo a hele, jak to dopadlo. Doufám, že to milá kamarádka, až si tohle přečte, nebude někde roztrubovat... (Prosím...)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama