Sniper

1. srpna 2015 v 10:10 | Matty |  Nezařazené
Tak po několika dnech jsem se opět rozhodl něco zplodit. Tentokrát vám, opět s mírnou nadsázkou, povím o mé zkušenosti jako airsoftový sniper. Pro ty z vás, co neví, co to je, sniper je odstřelovač ze zálohy. Vydali jsme se s kamarády s tábora někam hluboko do lesa, doslova do hnízda, kde chcípl pes, kde na nás již čekal instruktor. Maskovací výbavu jsme měli s sebou, stačilo pouze rozdat ochranné masky. Tyhle potvory totiž létají z hlavně až devadesátkou, což vám s klidem vyrazí oko a rány po nich bolí jako svině. Na odlišení někteří z nás dostali na ruku reflexní pásky. To mi nešlo na rozum. My máme maskování, abychom nebyli vidět a potom nám dají reflexní pásky. Co je tohle proboha za logiku? Páska se mi naštěstí vyhla, takže můj úmysl odstřelovat ze zálohy byl stále ještě reálný. Vydal jsem se tedy pozvolna nahoru do hustého lesa a hledal dobrý úkryt. Po chvíli jsem ho našel stranou od bojiště. Hromada jakéhosi jehličí. To bylo pro můj účel ideální, protože kdo by taky hledsal snipera v hromadě jehličí, když všude okolo byly stromy. Namonotoval jsem okulár a zalehl do úkrytu. Pak už jsem mohl s klidem očekávat věci příští.



Od zahájení útoku neuplynula ani minuta a naplno se rozjela palba. Kdekdo byl přikrčený za nějakým stromem a pálil po všem, co se hýbalo. Já byl s ranami obezřetnější a čekal až se mi naskytne šance. Ta přišla za malou chvíli. Jeden žluťák se chystal proplížit se dozadu a vpadnout našim do zad. Nepočítal ale se mnou, takže jsem si ho pěkně vzal na mušku a vyřadil ho. Platilo totiž, co zásah, to vyřazení z boje. Znovu jsem nabíjel zbraň, když jsem zaslechl zrádný tikot. Okamžitě mi došlo, co se děje. Nehledě na krytí jsem vyletěl z hromady jehličí rychlostí Usaina Bolta a zapadnul za nejbližší strom. V tu chvíli se ozvala rána a do jehličí se zaryla hromada kuliček. Ruční granát. Tyhle potvory vystřelí koule všemi směry a schytat tu barevnou salvu bych nepřál vůbec nikomu. Jenže co čert nechtěl, zrovna tím směrem se dívali i nepřátelští odstřelovači, takže se kolem mě rázem rozprskávaly kuličky. Snažil jsem se tedy co nejvíce pohybovat, aby mě nezaměřili a zároveň jsem se nesměl dostat zpoza toho stromu. Jednoho snipera dostali naši kluci, kterým jsem houkl o pomoc, ale druhý zkosil tři z nás. Tohle nebyl nejšťastnější boj.

V druhém kole jsem hledal nový úkryt. Proplížil jsem se kolem hromady naskládaného dříví, kde se krčila hromada žlutých, kteří mě ale naštěstí neviděli. Jenže si mě vzal na mušku další odstřelovač. Zkusil jsem tedy riskantní tah. Odmontoval jsem tajně okulár a nechal ho ukrytý, aby to vypadalo, že tam pořád ještě jsem. Sám jsem vylezl ven z keře, do kterého jsem se ukryl a hledal ostřelovače naslepo. Brzy jsem měl jasno, na čem jsem: ten kluk byl hlupák. Klečel totiž na otevřené rovině, kde ho každý musel vidět na deset kilometrů. Stačila jedna rána a bylo po nebezpečí. Potom jsem se domluvil s našimi, aby si vzali na mušku tu hromadu dříví a pokusil jsem se je vylákat ven. Proplížil jsem se až k té dřevěné hradbě, ze které sice trčely pušky, ale tak vysoko, že jsem se jich nemusel bát. Aby mě na zemi zaměřili, museli se zvednout. Kdyby to udělali, rázem by se octli na mušce osmi kluků schovaných po okolí. S klidem jsem tedy hledal vhodnou mezeru mezi dřevy. Tu jsem našel v místě, kde jsem byl sám krytý, ale v zaměřovači jsem měl hned několik žlutých. Tři rychlé rány, tři vyřazení. Když ostatním došlo, že jsou v pasti, vyskočili z úkrytu jako když střelíš špuntovkou do hejna vrabců. Kluci si je hned vzali na mušku, a netrvalo dlouho a bylo hotovo. Podobným způsobem jsem ve třetím kole vyřadil ještě čtyři další, poté jsem sundal okulár a změnil se v obyčejného střelce. Poslední kolo se totiž hrálo do vystřílení nábojů. Celková bilance dne - 1 obdržený zásah, 10 vyřazených. Podle mě víc než slušné. Barvu jsem měl ale skoro všude, i když mě netrefili, protože se to rozprskává slušně daleko, a na stehně jsem našel po té ráně pěkného modráka. Říkám, dostat devadesátkou kouli do těla není zrovna příjemné. Paintball není sport pro měkkoty.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama