Duben 2016

Druhý blog

20. dubna 2016 v 17:02 | Matty |  Nezařazené
Zdravím všechny čtenáře mého blogu,

dnes bude článek na blogu o něčem jiném. Chtěl bych tady totiž udělat menší reklamu, a doufám, že se na mě nebudete zlobit. Včera jsem spustil svůj druhý blog, který jsem nazval Spisovatelské perličky. Tentokrát však není založený na Blog.cz, respektive na doméně Blogger.com. Také není zaměřený směrem, na který jste zvyklí na tomto blogu. Abych to moc neprotahoval, jde o blog, na kterém najdete moji vlastní tvorbu, od povídek přes básně a ukázky z mých rozepsaných knih. Mimo to bych se rád zaměřil také na různé recenze jiných spisovatelů a knih. Kdysi jsem přemýšlel, že bych něco podobného vecpal sem na blog, ale poněvadž toto je blog naprosto jiného ražení, působily by tady moje povídky, básně a recenze spíš jako příslovečná pěst na oko. Proto jsem to vzal za jiný konec, a na světě jsou tedy mé druhé stránky, na kterých se vyžijí hlavně knihomolové, spisovatelé a básníci. Možná, že někdo z vás, kteří navštěvujete tento blog, tam občas také zabrousíte. Budu za to jen rád :)

Blog "Spisovatelské perličky" najdete TADY

Bolest duševní a fyzická

18. dubna 2016 v 19:30 | Matty |  Životní trapasy
Na úvod bych se vám rád všem omluvil, že jste se ode mně nedočkali tak dlouho žádného nového článku. Vím, že je to téměř na den přesně měsíc, co vyšel poslední článek, ale školní rok je v plném proudu, učení hromada, zkrátka jsem si nějak nenašel čas. Tím nechci říci, že bych žádný čas neměl, ale ten, který mi zbyl, vyšel na knihu, kterou mám rozepsanou. Ano, je to ta samá, o které jsem se už kdysi zmiňoval. Pro ty z vás, kteří by si ji třeba chtěli přečíst, během srpna byste ji měli najít na všech portálech inzerujících e-knihy. Ano, je to tak. Bude to pouze e-kniha. Tím nechci říci, že bych neměl rád šustění papíru mezi prsty, ale ty náklady, které si vydavatelé účtují, by zruinovaly i strejdu Babiše a jeho Čapí hnízdo. V posledních třech týdnech jsem napsal zhruba sto stránek z celkového počtu plánovaných dvou set padesáti, ale po takovém výkonu se mi už trochu nechce dál. Aby však můj spisovatelský duch neležel ladem, připojil jsem se po dlouhé době zase sem, a vyplodím něco pro změnu tady. Potřebuju si trochu vyčistit hlavu. No, a teď už se dostáváme k hlavní náplni dnešní ironické pětiminutovky. Nechci říci, že já bych to psal pět minut, to bych musel být mistr světa v rychlopsaní a mít to před sebou hezky všechno sesumírované na papíře. Jenže vy to za těch pět minut stejně přečtete, protože padesát procent obsahu přeskáčete a zbytek přečtete tempem 300 slov za minutu. Za tohle bych vás pekl hezky na mírném ohni, abyste dlouho trpěli. Já se tady dřu jako hovado, abyste se mi mohli smát, a vy si nedáte ani tu práci to přečíst. A tomu se říká demokracie...