Závod horských kol

5. května 2017 v 11:08 | Matty |  Životní trapasy
Dnes se vám svěřím s jedním příběhem, který se stal v době, kdy jsem byl ještě mladý, kolik mi to bylo, čtrnáct? No, v té době jsem mimo stolního tenisu pořád hledal sport, který by mi seděl, a protože jsem rád jezdil na kole, našel jsem si v kraji malý závod horských kol. Rozhodl jsem se zapsat do své kategorie U15 a zkusit to. Jako ryzí amatér, pochopitelně. A takto to dopadlo.



Závod se jel nedaleko mého města, na zhruba tříkilometrovém okruhu, který obsahoval pasáž po asfaltu, terénní úsek a lesní úsek. Hezká kombinace, musím říci. Pro naší kategorii byl vypsán na tři kola, čili zhruba devět kilometrů. Říkal jsem si, že to by se mohlo dát ujet. Když jsem ale viděl bikové speciály, které měli moji soupeři, a porovnal je se svým kolem, došlo mi, že tak slavné to nebude. Měl jsem docela dobré horské kolo, ale na jejich nemělo. Vyfasoval jsem startovní číslo 114 a před závodem stihl prohodit pár vět s jedním soupeřem, kterému jsem se přiznal, že jsem nováček. Poradil mi tedy, ať se pokusím udržet se v hlavním balíku a nenastupovat, pokud se dostanu dopředu. To byl docela dobrý nápad, v lesním úseku bych totiž nejel nejrychleji.

Samotný závod začal v devět ráno. Bylo zhruba dvacet stupňů a slunečno, dobré podmínky. Aby mě nerušil vítr foukající proti mně, nasadil jsem si sluneční brýle. To byla chyba, jak jsem měl brzy poznat. Startovalo nás zhruba patnáct a do první zatáčky jsme najeli v hezkém chumlu. Kluk vedle mě se vehemnetně dral dopředu a málem mě poslal do pásky ohraničující trať. Propadl jsem se trochu dozadu, ale udržel kontakt s balíkem a na silniční pasáži se dokonce posunul někam na 7. místo. Pořád jsme jeli v chumlu, nebylo moc místa na předjíždění, ale při nájezdu na off-road se pole hezky roztáhlo. Tahle pasáž mi vyhovovala nejvíc, opřel jsem se do pedálů a dokonce docvakl čelo, až jsem se divil, kde se to ve mně bere. Nesměl jsem ale zapomínat, že mě čekají tři náročná kola, proto jsem zase trochu zvolnil. Jenže pak přišel les, tam jsem se docela bál a dost jsem ztratil. Přesto jsem po prvním kole kroužil desátý a na dohled jsem měl skupinku dalších tří kluků. Tu jsem docvakl během druhého kola a do posledního jsme najížděli ve čtyřech. Byl v ní i ten kluk, se kterým jsem mluvil před startem. Čelo bylo už dávno pryč.

V poslední lesní pasáži jsem si troufl trochu více pustit brzdu, abych se mohl poprat o dobré umístění. Sluneční brýle mi v šeru moc nepomáhaly, ale nebylo kdy je nadzdvihávat, musel jsem se plně soustředit na řízení. Dostal jsem se ve skupince do čela, ale pak jsem neudržel zatáčku, na její vnitřní stranu vjel jeden z druhých dvou cyklistů a v rychlosti a na obtížném úseku jsme o sebe škrtli. On se zakymácel, ale jel dál, já tolik štěstí neměl, protože kolo se mi v tu chvíli seklo o kořen, takže jsem přeletěl přes řidítka, kolo nade mnou udělalo salto a oba jsme přistáli kdesi asi metr mimo trať. Naštěstí jsem si při tom drsném pádu nic nezlomil, ale otřesený jsem byl pořádně. Zůstal jsem chvíli na všech čtyřech, když jsem spatřil, jak mi někdo podává ruku. Byl to zase ten kluk. Sotva jsem sebou praštil, zarazil svoje kolo a pospíchal ke mně. Teď mi pomohl vstát a dojeli jsme spolu do cíle. Tam jsem se nevzmohl na nic, než mu stisknout ruku a poděkovat. Fairplay ještě není úplně mrtvé.

Zbývá dodat, jak jsem ten karambol odnesl. Sedřel jsem si oba lokty a dlaň, protože jsem dopadl po hlavě na ruce, kolu upadlo zadní světlo a jeden blatník, obojí jsme později našli, nebo lépe diváci to donesli do cíle, ale jinak jsem z toho vyšel šťastněji, než bych měl, protože nedaleko toho místa bylo dost kamenů. Nakonec jsem dojel jedenáctý, můj soupeř o místo přede mnou. Chtěl mě sice pustit před sebe, ale já nedovolil, když už kvůli mně přerušil závod. Dodnes jsme spolu v kontaktu. On od té doby jezdí dál, já zakotvil po téhle zkušenosti definitivně u stolního tenisu, ale tenhle závod si oba pamatujeme dodnes.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Lenča Lenča | Web | 5. května 2017 v 18:11 | Reagovat

Krásné gesto, kéž by to takhle fungovalo pořád i v běžném životě :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama