Srpen 2017

Práce na parkovišti je lehká. Opravdu?

20. srpna 2017 v 21:28 | Matty |  Životní trapasy
Určitě si říkáte, že práce na placeném parkovišti, kde celý den sedíte u závory, zinkasujete platbu od auta a vpustíte ho, nemůže být nic těžkého. Omyl! Občas je to práce, v níž není nouze o vrcholné sportovní výkony, jak se vám pokusím dokázat. Ano, většinou je to pohoda, v jaké jiné práci se mohu podívat na film v pracovní době nebo během přestávky mezi auty psát knihu? Jenže když se to zvrtne, stojí to tedy opravdu za to. Zde jsou tři nádherné příklady:

Návod na použití kočky

20. srpna 2017 v 15:04 | Matty |  Zvířecí
Prosím, berte celý tenhle článek jako jednu obří ironii, ano? :-)

Čas od času se stane, že svého domácího mazlíčka musíte udat někomu jinému. Obvykle je to proto, že jedete na dovolenou kamsi do Tramtárie, proto, že už ho nechcete nikdy ani vidět, nebo jednoduše proto, že se jdete zabít pod cisternu na D1, která na deset hodin zablokuje provoz v obou směrech. (Ti, kdo čtou zprávy, tuto narážku jistě pochopili.) V každém z těchto případů je nicméně nutné, aby se o mazlíčka, v mém případě kočky, někdo staral. Nabízí se sice možnost zavřít zvíře na tři týdny s miskou granulí a vody do zásuvky komody ve sklepě, ale to bych po návratu našel ve zmíněné zásuvce komody ve sklepě jenom ohlodanou kostru. A poněvadž nechci skončit v rukou ochránců zvířat, kteří by do zásuvky komody ve sklepě zavřeli mě, tato možnost padá. Z naší rodiny - lépe řečeno té části rodiny, která s námi komunikuje - však nikdo kromě nás kočku nemá. Rozhodl jsem se proto sepsat praktický návod, jak se o kočku starat - nebo spíše, jak se o kočku starat a přitom mít aspoň nějakou šanci na přežití. Zde dávám svůj výtvor k nahlédnutí.

Káťa v Čechách

16. srpna 2017 v 15:51 | Matty |  Cestování
Pokud jste pravidelnými čtenáři mého blogu, osoba jménem Káťa vám jistě není neznámá. V tomto případě se určitě dělíte na dva tábory; jedni z vás by ji nejradši okamžitě pozvali na rande, a ti druzí už několik měsíců dolují ve sklepech provazy všech možných délek, kudly, pistole nebo rovnou granátomety, aby ji bez soudu popravili ranou do týla nebo ji pověsili na nejbližš strom. (Vy, kteří Káťu neznáte, jste tu pravděpodobně poprvé, nebo články o ní přeskakujete a pídíte se po článku, ve kterém vám oznámím, že jsem se konečně zabil. To pak budete radostí tancovat po pokoji, že na světě je o jednoho rádoby nevtipného blogera míň. Ale to jsem dost odbočil, že?) Na každý pád mám pro tábor obdivující Káťu jednu další dobrou zprávu - je tu další článek o vaší femme fatale. Tentokrát se vypravila na západ Čech, do Sokolova, kde, jak víte, už devatenáct let terorizuji všechny v okolí. (Káťa potvrzuje.) A jak tahle její návštěva, ze které by se dal udělat celovečerní film, dopadla, to už si pročtete níže. A pro tábor, který Káťu nemá rád, mám taky jednu zprávu. Máte smůlu.