Další rok za námi

31. prosince 2017 v 12:42 | Matty |  Nezařazené
Rok se sedmnáctkou na konci se pomalu chýlí ke konci, a tak je na čase celé tohle období fungování blogu tak nějak symbolicky uzavřít. A jak to nejlépe uzavřít než malým pohledem zpět, měsíc po měsíci. Já sám si už sice nepamatuju, co se stalo v lednu, ale články tady na blogu mi to snad trochu připomenou. Každý měsíc byl totiž něčím unikátní.


Leden: Tenhle měsíc jsem opravdu neměl daleko k nervovému zhroucení, a nebylo to tím, že bych se přepínal. Maturita byla ještě daleko, tak co, že? Teď budu brutálně upřímný. Pravé učení nastalo v mém případě tak od března. (A stejně mi to stačilo. Dost se stydím za ty nebožáky, co to letos nedali.) Ale kromě toho jsem měl pokaždé dost nervy, když jsem na sněhu a ledu vyjížděl do dáli - nejčastěji do Karlových Varů. Toho tedy letos bylo. Na kruháči mi uletěl zadek, div jsem se neobrátil kolmo k silnici, zahučel jsem do sněhu v půl desáté večer - od té doby nosím v autě lopatu - a jednou jsem se do toho auta málem ani nedostal. Zamrzlé zámky, taky luxus. K tomu jedna malá viróza a leden bychom měli kompletní. Začátek roku jak hrom, nemyslíte?

Únor: Nevím, kdy přesně se protrhla přehrada na Desné, už to pár let bude, ale jedno vím jistě, tady se protrhla mně. Deset článků na blogu ještě nebylo. No dobře, něco z toho články nebyly - například to, jak jsem tady plival do klávesnice maggi v kostkách, když se Blog zase zhroutil... Nebo ty fotky z maturáku, to bych za regulérní článek taky nepovažoval. Pak jsme tady měli kočkostory, kterou jste mi navrhli, a na Valentýna jsem si vyléval srdce, jak jsem pořád sám samotinký sameček. Další Valentýn už snad takový nebude.

Tady bych měl asi zmínit ještě jednu událost, hodně smutnou. Pamatujete na Sisi, naši malou černou kočičku? Tak ta už mezi námi není. Není to dlouho, asi měsíc. Pořád ji tu před sebou vidím, ale bohužel, to je prostě život. A ten je někdy pěkná svině.

Březen: U mě teda moc vtipný nebyl, blog aktivní jako mrtvola v chladničce, a když už, tak plný pesimistických keců, maturita za rohem, krása.

Duben: Veškerý můj čas tady padal na maturitu. Ta už si na mě totiž za rohem brousila zuby... Co zuby, to byla snad rovnou sekačka. Takže myšlenky jsem opravdu na nic neměl a blog podle toho taky vypadal.

Květen: Zázrak. Maturitní zkoušky v plný palbě a já si na Lide.cz poznávám možná svoji budoucí choť (šmarjá, to je zase slovní obrat...) a chrlím o ní do světa jeden článek za druhým. Někdo by mi měl spoutat ruce za zády a pro jistotu mě vzít tyčí po hlavě. Z toho jara mi asi hráblo.

Červen: Tak! Maturity jsou za mnou, takže první noc jsem potom ani nemohl spát. Nebyl jsem na drogách, jasné? To jen pro ten pocit. A nastoupil jsem na brigádu. Ve zkratce, to byly parádní měsíce, práce pohodová, legrace spousta, a ještě na sluníčku u vody. Teda, abych byl přesný, jeden den nám propršelo od rána. Normálně bylo za takových okolností zavřeno, ale dneska ne, takže jsme tam byli pět hodin. Přišel jeden člověk, a to jsme valili oči všichni včetně vedoucí. A když na chvilku pršet přestalo, vzali jsme si ze stojanů míč na volejbal a před pokladnama hráli. Zápěstí mě toho dne bolela dost. Ale aspoň jsem nestrávil zase celý den zavřený v budce, kde jsem mydlil hmyz a čekal, až mi děda s trabantem sestřelí stopku na závoře - kdo jste četl, víte. Jo, jen tak na okraj, židli už tam mají novou. Snad se napřesrok zase nezlomí...

Červenec a srpen: V těchhle měsících se toho zrovna moc neudálo. Kromě toho, že jsem pokaždé ztrácel v autobusech RegioJetu nervy a mozkové buňky, a na brigádě schopnost komunikovat s lidmi bez zaseknutí. Prostě takové dva srandaměsíce.

Září: Nějak jsem nám zlenivěl. A taky jsem si málem poto... pototento... no posral no.... budoucí studium. Kdybych dostal, co si zasloužím, tak jsem v tuhle chvíli asi ještě na pracáku, eventuelně někde ve skladu, a po večerech ležím ve studijních materiálech. Až někde natáhnu brka, asi půjdu rovnou do peklíčka za Dorotkou Máchalovou. Já jsem tu duši ďáblu někde fakt musel upsat, jinak nevím, jak jsem to do té Olomouce vůbec uhrál.

Říjen: Studijní palba (a kalba) je v plném proudu. Začíná se mi konečně v tomhle roce taky trochu dařit. Kromě té zatracené práce pro noviny. Jestlipak si o mně na Barrandově ve studiu ještě povídají? Jestli se jednoho dne sejdem v jedný budově, to bude vzpomínek... A Zuntych (šéfredaktor) si mě pomalu cvičí k obrazu svému. Ony by ty články jinak asi za moc nestály. Zkušenou ruku někdy prostě potřebuju.

Listopad: Čas lehce panikařit. Zkouškové za rohem. Spolubydlové začínají shánět lehké drogy. Já jsem zatím zakotvil jen u lahve vína. Ale jak čas ubíhá, začínám taky zvažovat, že přejdu na něco tvrdšího.

Prosinec: Regulérně přemýšlím o rozpoutání třetí světové. Zatímco vy se doma chystáte na Vánoce, já se nehnu od materiálů a nervózní jsem jak sáňky v létě. Pro vysokoškoláka jsou tyhle měsíce dobou, kdy prostě denně balancuje mezi sebevraždou, asistovanou sebevraždou a dovolenou v Belgii. Eutanazie, chápete, ne? Nebo stačí i nějaká ta vietnamská bomba z Války v zálivu nebo odkud. Nevím, proč tady ještě jsem. V lednu už se asi složím definitivně. A za předpokladu, že to nějak uhraju, čemuž nevěřím, se s vámi snad uvidím v dalším roce. Tak šťastný nový rok a nepřežeňte to s tou kalbou. Tu mám dneska povolenou jedině já a mí kolegové z oboru. Tak tedy hip hip hurá, nový rok je tady. Už zas. Co s tím ty lidi mají. Pro mě je den jako den. Ze dne na den se totiž blížím tomu, až ty brka fakt natáhnu. Někdy se mi chce víc, někdy míň. Zrovna dneska se to blíží stovce. Ale neplakejte nade mnou. Já jsem slaboch a beztak vás tady pořád budu strašit. Až do smrti... A teď už fakt končím, takže pac a pusu.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 German Music German Music | Web | 31. prosince 2017 v 13:06 | Reagovat

Přeji ti, aby byl nový rok 2018 plný úspěchů, zdraví, lásky, pohody a štěstí. :)

2 Mrtvá Duše Mrtvá Duše | Web | 31. prosince 2017 v 13:51 | Reagovat

hodně štěstí

3 Doktorka se srdcem Doktorka se srdcem | E-mail | Web | 31. prosince 2017 v 14:58 | Reagovat

To se Sisi mě mrzí... Kočky mám úplně nejradši.

Tak ti přeju, aby každý tvůj rok byl o krok blíže ke všem tvým přáním. :-)

4 Eliss Eliss | Web | 31. prosince 2017 v 16:01 | Reagovat

To byl tedy pěkně zajímavý rok, přeji ti plno blogových úspěchů! :-)

5 Nikky Nikky | E-mail | Web | 6. ledna 2018 v 9:08 | Reagovat

To si mal dosť perný rok, ale viem, že si to zvládol s prehľadom. Do toho Nového ti prajem len to najlepšie :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama