Kde beru inspiraci

22. ledna 2018 v 15:48 | Matty |  Nezařazené
V poslední době spíše čtu, než abych sám něco psal. Je to dáno tím, že nemám moc času na psaní a na čtení vlastně taky, jedině cesty ve vlaku. Ale od února se na to zase vrhnu s plnou vervou. Ale protože čtu rád a pomáhá mi to chytat inspiraci, našel jsem si v Olomouci knihkupectví, kde koupíte dobré knihy skoro za lidové ceny. Pokaždé, když mám kolem cestu (a to mám vždy, mám to cestou na fakultu) se tam stavím obhlédnout novinky, zrovna dnes jsem si koupil další dvě knihy. A tak mě napadlo, co kdybych vám přiblížil, z čeho vlastně já beru inspiraci? Jak asi víte, píšu hlavně thrillery a akční literaturu, proto i můj záběr bude z tohoto oboru. Chápu, nemusí se líbit všem, ale já v tomto žánru našel některé vážně dobré autory, kteří mě dokázali hodně inspirovat. Člověk totiž nejen pochytí jejich způsob psaní, i když okopírovat se samozřejmě nedá, ale taky se poučí, co lidi rádi čtou, jakým jazykem ti úspěšní autoři píšou a vůbec jak na taková témata nahlížejí. Pochopitelně každý autor je jiný, ale to, že jsou jejich knihy překládané do češtiny, je už pro mě známka vysoké kvality. A tady je můj výběr i s krátkým přiblížením a hodnocením:



Thomas Thiemeyer - Koróna

Bioložka Amy Walkerová zkoumá gorily ve východní Africe, když se na stejném místě záhadně ztratí její kolega a zkušený vědec. Jako by to nebylo málo, do jejího týmu se připojí bývalý trestanec Ray, k němuž nikdo nemá důvěru - kromě goril. Navíc se Ray od počátku snaží až fanaticky najít Amyna zmizelého kolegu.Tým se vydá do pohoří Ruwenzori, když se směrem k Zemi přižene obří masa vymrštěné hmoty ze Slunce. Ta způsobí poruchy na vysílačích a náhlé výkyvy počasí, které odříznou tým od okolního světa. To ale není vše. Sluneční koróna uvede do pohybu děsuplné a nepředstavitelné síly odkudsi z pararelního světa, o nichž nemá nikdo ani tušení. Začíná tak dobrodružství, které Amy přivede až na hranici šílenství.

Jedná se o klasické sci-fi, které ale Thomas Thiemeyer zasadil do divokého afrického prostředí, čímž mu ještě dodal na intenzitě. Navíc dokázal vpracovat děj i do historických souvislostí dané oblasti, velkou roli v díle hraje například legendární zaniklé království Kitara. Obrovský dojem na mě udělal při oněch děsivých scénách, při kterých člověku až běhá mráz po zádech. Rovněž vykreslení postav je výborně provedeno. Zkrátka děj mě vtáhl a nepustil až do konce, a určitými pasážemi jsem se posléze nechal inspirovat. Za mě vysoce kvalitní kniha.

(Zdroj obrázku: https://knihy.abz.cz/prodej/korona)


Royce Scott Buckingham - Nemám co ztratit

Když lékaři devatenáctlietému Camovi sdělí, že mu zbývá pouhý rok života, dostane nabídku přidat se k tajné skupině, která má pomáhat chránit svět. V ní se setká se svými vrstevníky, kteří všichni umírají na stejnou chorobu. Po jejich první misi, při které ztratí členku týmu, ale Camovi začínají docházet podivné souvislosti. Nikdo kolem něj nevypadá, že by měl v brzké době zemřít. K tomu jej začne pronásledovat dívka, která tvrdí, že patřila k loňské skupině a měla údajně zemřít na stejnou nemoc. Proč je tedy naživu? Jaká je ve skutečnosti pravda o tom "smrtelném onemocnění"?

Hodnocení tohohle díla na Databázi knih je všelijaké. Ale pro mě osobně je to jedna z nejlepších knih, kterou jsem kdy četl. Už jen proto, že hlavními postavami jsou tu mladí lidé a autor je dokázal podle toho vykreslit. Jsou mi tedy tak říkajíc charakterově blízcí, a k tomu opravdu působí reálně. Děj je strhující a nepustí vás ani na stránku, i když autor vesměs pluje hodně po povrchu - totéž mimochodem vyčítali recenzenti mně. Za mě je ale tahle kniha hodně vysoko. Jen je velká škoda, jak kniha nakonec končí. Tady musím udělat trochu spoiler - z celé skupiny - počítám-li správně devíti lidí - přežijí jen dva. S tím se autor nepáral, to musím říci, a je to vlastně škoda, protože některé postavy bych rád poznal blíže v pokračování, které si autor v epilogu tak trochu vynucuje. Nevím, jestli vyjde, ale pokud ano, rád si ho přečtu.

(Zdroj obrázku: https://www.databazeknih.cz/images_books/26_/268480/mid_nemam-co-ztratit-8yh-268480.jpg)


James Rollins - Amazonie

Otec Nathana Randa zmizel před čtyřmi lety při výzkumu v amazonské džungli. Teď se z ní vynořil jeden člen jeho týmu, který ale zakrátko umírá. Je tu ale jedna nevysvětlitelná záhada - do džungle vešel s jednou rukou a vrátil se s oběma. Nathan Rand se jako člen pátracího týmu vydává po stopách výpravy svého otce, aby objasnil, na co v srdci Amazonie narazil. Pravda je však hrůznější, než si představoval. Po cestě do srdce Amazonie totiž čelí tým nejen nástrahám tajuplného kmene, ale také intrikám konkurenta profesora Randa a později i vraha Faivreho, kterého si najal konkurenční tým, aby pro ně získal cokoliv, co Randův tým objeví. A k tomu mrtvé vojákovo tělo, které bylo převezeno do Spojených států, rozpoutá v civilizovaném světě epidemii smrtící choroby, kterou nic nemůže zastavit. Tým je tak ještě pod větším tlakem, aby našel profesora Randa a s ním možná i lék na chorobu, která může vyhubit lidstvo.

Není to možná klasický horor, ale rozhodně to k němu má velmi blízko. Některé pasáže jsou vskutku děsivé, a i když rozuzlení nakonec není tak strašlivé, rozhodně mě opět kniha vtáhla a nepustila. Pokaždé, když jsem obracel stránku, bál jsem se, jaké nové nebezpečí tým čeká. Pro vaši představu - opět spoiler. Zmutované jedovaté žáby, obří krokodýli, masožravé kobylky. A k tomu Faivreho amazonská milenka Tshui, která je opravdu ztělesněním živoucího ďábla. Aby Faivre získal informace, neváhá unést přímo z tábora jednoho vojáka. A vy byste rozhodně nechtěli být na jeho místě, až by si vás Tshui vzala do parády! Ještě teď mi z toho běhá mráz po zádech...

(Zdroj obrázku: https://www.databazeknih.cz/knihy/amazonie-1084?c=all)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Eliss Eliss | Web | 22. ledna 2018 v 16:12 | Reagovat

Zaujala mě ta Amazonie, podobné typy knížek mám ráda, a dost zajímavé je to s tou rukou 8-O

2 Wnaty Wnaty | E-mail | Web | 22. ledna 2018 v 17:15 | Reagovat

K vybrané literatuře nemám tolik toho co říci, samotnou mě baví spíše jiný druh literatury.
Co se ale týče poznámky o levných knihách, musím podotknout, že takové obchůdky miluji. Nejen knihkupectví, ale například malá papírnictví nebo staré drogerie. Právě v takových typech obchodů člověk většinou objeví ty největší poklady :-).

3 Baryn Baryn | Web | 22. ledna 2018 v 21:21 | Reagovat

Já zase čerpám inspiraci z hudby, ale možná knižní vzory budou lepší. Člověk se má pořádně o co opřít, když se ve svých myšlenkách moc zamotá a uklouzne.
Žádnou z těch knih ovšem neznám. Jenže já jsem divný čtenář, kromě Dostojevského, Rowlingové a Nesba se mi nedá zavděčit snad ničím. :D

4 Matty Matty | 22. ledna 2018 v 21:55 | Reagovat

[Smazaný komentář] Tohle jsou novodobí autoři, ty knihy jsou maximálně z roku 2011, ale i mezi těmi novými autory se najdou perly :-) Tak Dostojevského miluji, Rowlingovou taky, ale Nesba jsem nečetl, to přiznám, není to úplně spisovatel, který by mi seděl. Ale Murakamiho mám rád z těch novodobých, a samozřejmě klasiky mého dětství - Maye a Verna. Ale já opravdu nehledím na autora, když se mi něco líbí, vezmu, koupím, přečtu cokoliv od kohokoliv. Teď mám zase na pár týdnů vystaráno, mám tady Jurský park od Crichtona, Zloděje lidí od Craise a Tiché moře od Cusslera. Zajímavé je, že jsem si ani nevšiml, že mi všichni autoři začínají na C :D :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama